Zákaz obchodování s Ruskem si umím představit i za cenu, že Češi pocítí výrazné snížení životní úrovně. Po válce je třeba Rusko začlenit do procesu Evropské integrace a neopakovat chyby vítězných mocností z první světové války. Myslí si to poslanec Miloš Nový (TOP 09).
Umíte si představit úplný zákaz obchodování EU s Ruskem tak, jak navrhovalo Polsko?
Umím si to představit. Ekonomické subjekty se při svém rozhodování řídí porovnáváním přínosů a nákladů. Přínosem je v tomto případě jednoznačně ukončení války a záchrana lidských životů, nákladem jsou všechny negativní dopady na evropskou a českou ekonomiku, a to ve smyslu výrazného snížení životní úrovně.
Někteří lidé to ale možná takto neberou…
Pro mě osobně je porovnání přínosů a nákladů jednoduché, větší hodnotu má jednoznačně zastavení války a záchrana lidských životů, a to i za cenu podstatného snížení životní úrovně.
Ať už EU schválí další balíček sankcí nebo ne, dá se vůbec odhadnout, za jak dlouho se Rusko ekonomicky vzpamatuje?
To se v tuto chvíli odhadnout nedá. Zaprvé záleží na tom, kdy bude válečný konflikt ukončen. Čím déle Rusko válku povede, tím horší budou dopady na jeho ekonomiku. Dále záleží na tom, kdy se Rusko bude chtít stát demokratickou zemí, která respektuje základní evropské hodnoty a mezinárodní právo. Čím dříve se to stane, tím dříve se Rusko ekonomicky vzpamatuje.
Bude nutno Rusko začlenit zpět do procesu Evropské integrace?
Určitě. Podobně jako bylo začleněno Německo po druhé světové válce. Neměli bychom opakovat chyby vítězných mocností po první světové válce.
Vláda podle ministra financí nemá jednotu v tom, zda Rusko kompletně odstřihnout od systému SWIFT. Jaký je Váš názor?
Podle mých informací sám ministr financí Stanjura je stoupencem názoru, že je nutné odstřihnout všechny ruské banky od systému SWIFT. S ohledem na nutnost, co se týče nejrychlejšího ukončení válečného konfliktu, jsem téhož názoru.
Kam až podle Vás může růst inflace v České republice?
Názory ekonomů na příčiny inflace nejsou jednotné. Jeden z táborů za příčiny inflace považuje negativní nabídkové a poptávkové šoky, druhý nadměrný růst peněžní zásoby ze strany centrální banky. Vzhledem ke skutečnosti, že centrální banka na rostoucí inflaci reaguje restriktivní monetární politikou, tedy omezováním peněžní zásoby, domnívám se, že meziroční míra inflace nepřekročí 15 %.
Na čem to bude záviset?
Velmi důležitým faktorem jsou, mimo výše uvedeného, také inflační očekávání spotřebitelů a firem, které mohou působit ve smyslu „sebevyplňujících se proroctví“. Pochopitelně inflaci také výrazně ovlivní válečný konflikt na Ukrajině.
Je pravděpodobné, že se budou snižovat reálné mzdy. Nebo to nevidíte tak černě?
Protože reálná mzda vyjadřuje množství zboží, které si za nominální mzdu můžeme koupit, pak s ohledem na rychlejší tempo inflace v porovnání s tempem růstu mezd, platů a starobních důchodů, lze s určitostí říci, že k poklesu reálných mezd dojde.