(editovaný přepis rozhovoru pro ČT24)
Vláda omezení valorizace zdůvodňuje vysokým schodkem státního rozpočtu, chce omezit tu výdajovou stranu. Proč saháte právě na penze?
Já bych chtěl za prvé obecně říct, že jsem přesvědčen o tom, že starobní důchody by měly dýchat s inflací, protože důchodci patří mezi nejvíce ohrožené skupiny, a současně by i starobní důchody měly dýchat s růstem reálných mezd. Ale to, co platí obecně, musí být zarámováno konkrétními podmínkami a možnostmi české ekonomiky. Vzhledem k současnému katastrofickému stavu veřejných financí nám skutečně nezbývá nic jiného, než v tuto chvíli po přechodnou dobu snížit tempo valorizace důchodů.
Říkáte po přechodnou dobu, to opatření je jednorázové, čili byste se přimlouval, po tomto jednorázovém opatření, k tomu, aby se všechno vrátilo k tomu dosavadnímu modelu – tzn. valorizace podle dosavadního valorizačního mechanismu, rozumím tomu správně?
Tak onen valorizační vzorec vznikal v době, kdy nepočítal s tak vysokou mírou inflace. Inflace se v té době pohybovala mezi jedním až třemi procenty a to by znamenalo, že by ten důchodový systém byl ufinancovatelný. Ale jestliže jdeme do takto vysokých měr inflace, tak to klade velké nároky na státní rozpočet a brzy bychom se dostali do situace, kdy by rozpočet pouze sanoval starobní penze a už by nám chyběly prostředky na financování školství, zdravotnictví, sociálních služeb. To znamená, že i v rámci poradní komise pro důchodovou reformu se zabýváme tím, jak dlouhodobě nějakým způsobem změnit onen valorizační vzorec tak, aby důchodový systém byl dlouhodobě udržitelný.
Proč to řešíte až teď na poslední chvíli? To, že bude letos vysoká inflace, se vědělo již loni.
Nedomnívám se, že to řešíme na poslední chvíli. O potřebě důchodové reformy se tady hovoří 30 let a jak říkám, ta současná úprava souvisí prostě s tím, že bohužel míra inflace je stále vyšší, než bychom si všichni přáli.
Vy říkáte, že to neřešíte na poslední chvíli, nicméně vláda uvažuje o tom, že to bude řešit ve stavu legislativní nouze a musí to vyjít ve Sbírce zákonů do 22. března. To Vám opravdu nepřipadá, že to řešíte na poslední chvíli?
To řešení v tuto chvíli musí být s ohledem na míru inflace, kterou jsme v takové výši neočekávali, a tím pádem tomu řešení musí odpovídat.
Nabízí se otázka proč, když jste chtěli šetřit, jste zaváděli tzv. „výchovné“. To vyjde ročně na 19 miliard korun, už tehdy to kritizovali ekonomové, a v podstatě pár týdnů po zavedení výchovného se má omezovat růst penzí. Není to přeci jenom nekonzistentní? Nemůže to působit tak, že penzistům do jedné kapsy dáváte a z druhé kapsy berete?
Na první pohled to tak může vypadat, ale smysl výchovného spočívá v něčem jiném. Výchovné mělo eliminovat, a já se domnívám, že částečně eliminuje důchodové nerovnosti mezi muži a ženami. Protože jak dobře všichni víme, tak ženy v důsledku péče o narozené děti jsou velmi často z pracovního trhu vyřazené na poměrně dlouhou dobu a tomu odpovídá potom nižší míra jejich důchodu. Výchovné se snaží alespoň částečně narovnat důchodové rozdíly mezi muži a ženami.
Tady bych zdůraznil, že každé opatření na straně daní a důchodů je opatření politické a výchovné směřuje jiným směrem než důchodový systém.
Opozice varuje, že ve Sněmovně vládu čekají obstrukce, jaké dosud nezažila. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí by bylo kvůli ústavnosti optimální, kdyby norma začala platit do 22. března. Neobáváte se, že vláda tuhle lhůtu kvůli obstrukcím nestihne?
Tak já nejsem ústavní právník, ta otázka by měla být směřována někomu jinému.
Ta otázka míří právě na to dění ve sněmovně. Bereme tu lhůtu jako danou, mluví o tom Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jestli náhodou nehrozí, že by to schvalování mohlo propadnout za tuto lhůtu? To, jak to později vyhodnotí právníci, je pak otázka jiná.
Podle informací, které já mám k dispozici, tak právníci Ministerstva práce a sociálních věcí normu připravili tak, aby testem ústavnosti prošla. To, jaký bude celkový výsledek, musí následně posoudit Ústavní soud. A já předpokládám, že opozice podá podnět k Ústavnímu soudu.
Ještě jedno hledisko týkající se valorizace penzí. Ekonomové upozorňují, že valorizace znamenají rozevírání nůžek mezi samotnými důchodci, že se nejméně zvyšují ty nejmenší důchody, přičemž právě na tyto lidi dopadá zdražování nejvíce. Co s tím udělat?
To o čem mluvíte je samozřejmě velký problém a to já vůbec nepopírám. Na straně druhé zase nesmíme opatření přehnat ve smyslu snížení zásluhovosti, pokud si dobře vzpomínám, tak v roce 2010 Ústavní soud rozhodl o tom, že další úpravy starobních penzí nesmí snižovat zásluhovost. Zásluhovost je důležitá z toho důvodu, že my potřebujeme lidi motivovat, aby byly ekonomicky aktivní po dlouhou dobu, aby do systému starobních důchodů odváděli příslušné odvody. Když to přeženeme z hlediska potlačení míry zásluhovosti, tak významná část těch, kteří tento systém zásobují nadprůměrně, se bude snažit pochopitelně z toho systému odejít. To znamená, že buď půjdou do šedé ekonomiky, nebo budeme svědky toho, že opět poroste počet osob samostatně výdělečně činných ve smyslu onoho nechvalně známého švarc-systému.
Zdůraznil bych, že důchodový systém už je teď velmi solidární. Skládá se ze složky solidární a zásluhové, a při výpočtu vaší penze zásluhová složka nebere v potaz vaše výdělky od roku 1986 v celé šíři, ale jestliže dosáhne úrovně nad 17 000, do výpočtu starobních důchodů se počítá pouze 26 %. A při výdělku nad 160 000 vám nepočítá vůbec nic. Ten důchodový systém je v tuto chvíli už velmi solidární, mluví se dokonce o tom, že je nejvíc rovnostářský na světě a my musíme vyvážit obě kritéria - jak solidaritu se sociálně slabšími, tak zásluhovost.
Osobně se domnívám, že solidarita se sociálně potřebnými by měla být řešena jiným způsobem, a to systémem sociálních dávek, nikoli systém starobních důchodů.
Místopředseda rozpočtového výboru PS Miloš Nový za TOP 09. Děkuji za vaše odpovědi a hezký den.
Hezký den a na viděnou.