Po letní pauze se poslanci schází na řádné 74. a mimořádné 75. schůzi Poslanecké sněmovny. Na programu je především druhé čtení konsolidačního balíčku.
„Na dnešní schůzi jsme zahájili druhé čtení našeho ozdravného balíčku. Jen připomenu, že objem konsolidace je pro příští rok 97 miliard a pro rok 2025 150 miliard kumulativně. Čas mezi prvním a druhým čtením jsme věnovali i vyjednávání uvnitř vládní koalice, to se promítlo do společného pozměňovacího návrhu, který minulý týden projednal a schválil rozpočtový výbor. Dál se s ním tedy bude pracovat jako s návrhem rozpočtového výboru tak, jak je to standardní i u jiných návrhů zákona. Změny nejsou příliš velké, asi největší z nich, co se týče objemu, je změna pouze v příjemci daně z nemovitosti, kdy jsme se dohodli se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv, že peníze ze zvýšené daně z nemovitosti zůstanou v obecních rozpočtech a místo toho ve stejném objemu státu zůstane podíl z ostatních sdílených daní. Současně platí to, co jsme říkali dopředu, že případné změny nemají snížit objem konsolidace tolik potřebné pro roky 2024 a 2025. Uvidíme v průběhu druhého čtení, jaké všechny pozměňovací návrhy budou načteny. Čas mezi druhým a třetím čtením pak využijeme k tomu, abychom jako vládní koalice posoudili jednotlivé podané pozměňovací návrhy i od opozice. Budeme sledovat to samé hledisko, aby případné přijetí některého z pozměňovacích návrhů nesnížilo objem konsolidace v letech 2024 a 2025,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Při projednávání ozdravného balíčku v prvním čtení bylo z řad opozice mnohokrát zdůrazňováno, že české veřejné finance nejsou v katastrofálním stavu. Operovalo se zde výší dluhu vůči HDP, která k tomu loňskému roku nepřekročila 45 %. Ale to, co je důležité, je důvěra domácích a zahraničních věřitelů. To je ten podstatný faktor, který rozhoduje o tom, jestli se země nachází v bezpečí, nebo nebezpečí bankrotu veřejných financí. A v této souvislosti je důležité hovořit o trendech. Zpráva NKÚ potvrdila, že Česká republika skutečně patří k ekonomikám, které se zadlužují nejrychleji v rámci EU. Ozdravný balíček je právě o tom, že přicházíme se změnou trendů, které jsou velmi důležité pro zdraví veřejných financí. V tom je jeho největší přínos,“ říká místopředseda rozpočtového výboru za TOP 09 Miloš Nový.
„V rámci ozdravného balíčku se nejedná pouze o škrty a úspory. Nalezneme v něm i opatření, která podpoří pracující rodiče s malými dětmi. Snižujeme například DPH na potraviny či na stavební práce. I díky úsporám si navíc budeme moci dovolit navýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun, což má prokazatelně pozitivní vliv na porodnost. Jako vláda tedy neděláme žádné tupé škrty, ale šetříme tam, kde je to zapotřebí,“ upozornil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek.