Jediným bodem mimořádné páteční schůze Sněmovny je třetí čtení a zrušení elektronické evidence tržeb. Na zrušení EET panuje v koalici jednotná shoda napříč stranami, je totiž jen dalším neúspěšným experimentem hnutí ANO a není důvod pro jeho další pokračování.
„Dnešní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny má na programu jediný bod a sice zrušení elektronické evidence tržeb. Zrušení EET je naším dlouhodobým cílem a je i součástí našeho programového prohlášení vlády. Dnes chceme učinit definitivní tečku za érou, kdy stát ke každému aktivnímu podnikateli a živnostníkovi přistupoval s preventivní nedůvěrou, kdy každého považoval za nepoctivého, kterého je nutné kontrolovat. Byli jsme svědky trestání podnikatelů za drobnosti. Jsme přesvědčeni, že nejlepším podhoubím pro rozvoj podnikání je přátelské, svobodné a zároveň liberální prostředí a k tomu se dnes přiblížíme," říká poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS).
„O dobrovolnosti EET jsem dlouze jednal s odbornými svazy, se kterými jsme se snažili dopátrat výhod, jež by dobrovolnost přinesla. Nicméně žádné faktické účely jsme nenašli. Vše bylo pouze kondicionálem, tedy, že by ‚něco někdy mohlo být'. Avšak toto ‚něco' stálo státní erár 120 milionů. To nám přijde jako moc drahé na zkoušení tohoto experimentu, zvláště pokud přesně nevíme, co by nám dobrovolnost EET přinesla. EET ztrácí na významu i tím, že se čím dál tím více posilují bezhotovostní platby. Experti očekávají, že v roce 2025 bude pouze 25 % plateb hrazeno v hotovosti. To potvrzuje i většina obchodů, dokonce i automatů, které možnost bezhotovostní platby nabízejí," upřesnil důvody poslanec a předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
„My jako lidovci jsme nikdy nebyli pro zavedení třetí a čtvrté vlny EET. Pokud bychom příslušnou legislativu nyní nezrušili, tak by od nového roku třetí a čtvrtá vlna nabyla účinnosti. Nevidíme smysl v tom, abychom kominíky nebo řemeslníky zatěžovali další zbytečnou byrokracií. Za dva roky covidové pandemie se navíc ukázalo, že přerušení provozu EET nezpůsobilo výrazný výpadek příjmu státního rozpočtu. Nevidíme tedy důvod pro zachování a další rozšiřování systému EET," uvedl poslanec a člen rozpočtového výboru Miroslav Zborovský (KDU-ČSL).
„Nikdo z nás z koalice nepopírá, že každá zákonná norma, která je uvedena v život, má své přínosy a své náklady. Stejně tak je to i v případě EET. O nákladech tady hovořil pan kolega Munzar. Z hlediska přínosů se nejčastěji zmiňují zvýšené fiskální přínosy a narovnaní podnikatelského prostředí. Zatímco však ony zvýšené fiskální přínosy lze poměrně těžko kvantifikovat, protože ekonomika prochází hospodářskými cykly a my tedy nejsme schopni přesně spočítat, na kolik ty hospodářské cykly ovlivňují daňové výběry, tak z hlediska nákladů ta čísla máme. Podle údajů ministerstva financí stálo zavedení EET podnikatele každoročně jednu a půl miliardy korun a náklady státu byly ve výši půl miliardy," doplnil poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).
„U EET jsme se za Piráty od začátku zasazovali o její silné omezení a přepracování, aby nedocházelo k šikaně poctivých provozů, ale zároveň bylo bráněno daňovým únikům. Odmítali jsme 3. a 4. vlnu EET, tedy její rozšíření například na řemeslníky, kadeřnice či lékaře. Šlo o neúměrnou zátěž, z které byli naopak vyjmuti podnikatelé například z oblasti dopravy nebo sázkových her. To je v rozporu se zásadou rovnosti a jedná se o diskriminaci. Podali jsme proto spolu s dalšími stranami i stížnost k Ústavnímu soudu. Pirátská analýza navíc ukázala, že systém EET nemá přínosy ani u 1. a 2. vlny a nenabízí živnostníkům ani státu přidanou hodnotu," doplnila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).