Zaznívá skepse některých odborníků ohledně toho, zda se podaří udržet deficit rozpočtu na nepříliš uspokojivé hladině těsně pod 300 miliardami korun. Můžete zaručit, že příští rok nebude třeba rozpočet novelizovat s vyšším schodkem?
To rozhodně našim divákům zaručit nemohu, protože státní rozpočet je hra s mnoha proměnnými a my pochopitelně pracujeme s mnoha nejistotami. Za největší nejistotu osobně považuji válečný konflikt na Ukrajině a potom pochopitelně z něj odvíjející se dopady energetické krize. Takže pracujeme s nepřesnými čísly a stoprocentně nemohu hovořit o tom, že rozpočet dopadne tak, jak je navrhován.
Domníváte se, že pokud by deficit byl výrazně horší, než je plánováno nyní, mohlo by to mít dopad na stabilitu české měny?
V tomto náhledu na českou ekonomiku bych byl velmi opatrný. V ekonomii mimo jiné platí princip sebevyplňujících proroctví. Takže jakmile budeme přesvědčeni, že naše měna výrazně oslabí, tak už toto přesvědčení skutečně povede k oslabení měny. Jakmile se budeme domnívat, že naše měna bude posilovat, tak toto přesvědčení bude směřovat k tomu, o čem jsem hovořil. Tudíž bych byl velmi opatrný v těchto soudech, protože takové výroky jsou často kurzotvorné.
Zbyněk Stanjura, ministr financí za ODS, slíbil v květnu představit plán na ušetření 70 miliard korun v českém rozpočtu. Podle něj už je v běhu proces, ve kterém diskutujete s koaličními partnery. S jakými návrhy byste na toto jednání přišel nebo už na něj chodíte?
Potvrzuji slova pana ministra, skutečně v rámci koalice tato jednání už vedeme a já za sebe pochopitelně kladu velký důraz zejména na snižování výdajů. Podle mého názoru vlastně velký rozpočtový problém není na straně příjmů, máme příjmy, které jsou v rámci zemí OECD nadprůměrné. Problém je na straně výdajů. Nadprůměrným příjmům totiž neodpovídají ještě vyšší nadprůměrné výdaje.
Já bych provedl nejprve razantní úklid na výdajové straně rozpočtu a pak bych se teprve věnoval příjmové straně. A to z toho důvodu, že mám obavu, že jakmile bychom začali stranou příjmovou, mohli bychom fixovat i v tuto chvíli velmi neefektivní výdaje. Takže nejprve úklid na výdajové straně a potom v rámci snížení salda státního rozpočtu se podíváme i na příjmovou stranu.
Říkáte pojďme si uklidit na výdajové straně rozpočtu. Kde tam je prostor ke škrtání a kolik desítek miliard se dá takovými kroky ušetřit?
Pochopitelně reforma na výdajové straně nese své politické náklady. Nemohu se nezmínit o bývalém předsedovi TOP 09 panu Kalouskovi, který v roli ministra financí skutečně prováděl velmi zásadní úklid na straně veřejných příjmů. TOP 09 potom byla v uvozovkách potrestána nepřízní voličů. Takže každá reforma má svoje náklady, nicméně je nutné k ní přistoupit. O tom není spor. Je nutno k ní přistoupit v situaci, kdy voličům budeme schopni vysvětlit nepopulární kroky, které nás čekají.
Obecně bych řekl, že ideální doba pro provádění reforem je, když v ekonomice v uvozovkách panuje obrazně řečeno hezké počasí. To hezké počasí jsme promeškali v letech dvou předchozích vlád, kdy se naše i celosvětová ekonomika vezla na vlně růstu. Tehdy byl prostor pro fiskální reformy. Teď jsme účastníky válečného konfliktu, takže to není jednoduché.
Hovoří se o reformě starobních důchodů. Já jsem členem pracovní skupiny pana ministra Jurečky, která se připravuje na tuto reformu. První výsledky bychom měli předložit v létě roku 2023 a zamýšlíme se samozřejmě nad dlouhodobou udržitelností systému starobních důchodů.
Když mluvíte o těch nepopulárních krocích, které budou bolestivé, tak předpokládám, že velká část z nich se bude týkat důchodové reformy. Můžete zmínit základní rysy to, co bude nutné učinit, přestože to může být nepříjemné pro podstatnou a stále rostoucí část obyvatelstva ČR, kterou označujeme za důchodce.
Rovnice starobního důchodu má tři velmi jednoduché proměnné. Ta první odpovídá tomu, co platí současní pracující ve prospěch důchodců. Druhá proměnná je výše starobních důchodů a třetí proměnu je doba odchodu do starobního důchodu.
Jsme v situaci, kdy ses snižuje poměr mezi těmi, kteří aktivně přispívají do důchodového systému a těmi, kteří z něj čerpají. To způsobí, že se buď budou snižovat starobní důchody anebo ti, kteří přispívají, by museli do systému odvádět více. Třetí možnost, o které hodně diskutujeme, je postupné prodlužování doby odchodu do starobního důchodu. Rád bych ale zdůraznil, že jednání jsou v běhu a v tuto chvíli jsou na stole všechny možné kombinace s tím, že další podpůrný pilíř je dobrovolné pojištění nebo penzijní připojištění.
Zdá se, že se schyluje v rámci koalice k určitému střetu. Na jedné straně KDU-ČSL, která favorizuje zavedení progresivní daně, vyššího zdanění vysokopříjmových složek obyvatelstva. Na druhé straně ODS odmítá jakékoli další zvyšování daní. Na jakou stranu se v tomto sporu zařadí TOP 09?
TOP 09 v tuto chvíli neodmítá debatu nad oběma variantami. Jsme pro, abychom otevřeli debatu o zavedení mírné progrese u daně z příjmu fyzických osob. Souhlasíme s tím, že bychom otevřeli debatu o mírném zvýšení daně z příjmu právnických osob. Ve hře je úprava sazeb u daní z nemovitostí, daně z přidané hodnoty, spotřební daně apod. TOP 09 je otevřená vůči všem variantám.
Říkáte, že když progrese, tak mírná. Z úst zástupců KDU-ČSL zazněl, že by chtěli jednat o vyšší hranice daně z příjmu kolem 120 000 korun. To je pro vás přijatelný základ pro jednání?
Ano, potvrzuji, toto je přijatelný základ.